Reklamy sem! Prosím.
Nevedu SB. Děkuji.

Psala jsem, Píšu a BUDU Psát...

5. Kapitolka

7. července 2011 v 14:12 | Adrin and Raven (pomoc) |  Drzost V Růži
5. Čas Na Závod
Tiše jsem ho došla a ještě tišeji a opatrněji jsem mu Katanu odtrhla. Ničeho si nevšiml. Tupoun! Lehce jsem si ji dala za záda… pod mikinu a krapet pod sukni…nemohla jsem chodit shrbená… no co!
"Kde je k sakru konec!" zazoufám a odpověď na mě spadla… Yusuke strčil do Kuramy a ten se skácel na mě, když jsem s Hieim vcházela. Všichni se koukli a začali se smát… já jsem si jako první uvědomila, že jsem pod 50kg a Kuramu jsem ze sebe shodila se slovy (to nebyla normálně řečená slova… ta byla přímo řvaná) J: "Který krypl! Jestli mi přijde do cesty, *vražedný pohled na Yusukeho* tak se z tohohle vlaku nedostane živ a zdráv!!! A ty se necul! S tebou si to vyřídím po závodě!" pokouším se vstát a probodávám Pavlu pohledem. Málem jsem se skalpovala Katanou, jak se trochu vysunula. Když jsem byla nějak tak na nohou, můj pohled spočinul na Kuramovi… chudák. Pomalu nevěděl, jak se ocitl na zemi. Pak se kouknul na Yusukeho a toho hned přešel smích.
"Co to mělo znamenat!" ohnal se po Yusukem Kurama a jeho rána nepadla mimo.
"Promiň! Já to tak nemyslel! Jen jsem chtěl udělat legrační situaci," omlouval pořád dokola. "Hele! Je čas na závod! Vážně, chcete závodit?! Je tma jako v pytli… a před námi je tunel," hrozila se Pavla.
"Neboj se ty strašpytle! To bude v klidu," seknu a cvrnknu ji do čela.
"Au!" pískla a mnula si rudý flíček. Hiei se ušklíbl a začal se sápat na střechu, kde již spokojeně seděl Kuwabara. Hned jsem ho stáhla za plášť zpátky, sama jsem vylezla nahoru, a tam Kuwabaru vystrašila. Jeho výkřik byl slyšet i dole… smíchaný s mým smíchem. "KUWABARO! TY JSI DEBIL! Ty se bojíš pomalu o hlavu menší holky, než jsi sám!" vysmál se mu Hiei.
"Drž hubu Hiei! Jsi menší jak já!! A ty, Yusuke, si nemysli, že tě rána mine!" křičím na Hieiho, který shazuje mou výšku a Yusukeho, který myslí na to, jak mě zesměšnit. Jak tam tak házím blesky na všechny strany… nevěnuji pozornost malé černé postavě.
"Jak se tak koukám… tunel daleko a hajzlík nikde!"
"Jenže já jsem tady!!"
UPS! Já o něm věděla! No dobrá! Neměla jsem o něm sebe menší tušení!
"E… tak… se připravte!" štěkl po nás Kuwabara, který se ještě dostával z mého ¨malého¨ překvapení. Lehce se připravím na své místo a odfrknu si směrem na Hieiho. Ten udělá to samé tím mým… jak já ho nesnáším!!!
"Připravte se! Kolikrát vám to mám říkat!!!!" supil Kuwabara a ječel na všechny strany, když jsme ho nevnímali…
"Řekls něco? Vždyť my jsme připravení!" sekl na oplátku Hiei a jak jinak… nasraný pohled na mou osobu.
"Já nejsem připravená!!!" řeknu… (a do… p… prdele!!!) to byla jen myšlenka!
"Co, že, co?!" snažil se Hiei nezabíjet.
"Řekla jsem, že NEjsem připravená!!!! Ty jsi hluchý nebo blbý! I ten blb Kuwabara to pochopil!!!!!!!" házím po něm pomyslné blesky.
"Co sem pochopil?"
"Nic! Nevšímej si toho!!!!!" sekneme po něm oba najednou (Alias: Já a zmetek Hiei)
"Co?" zas Kuwabara… jak pravím: Blbec… nikdy nepochopí, že je blbec. J
"No! Chvilka tě nezabije ty zmetku malej… černej!!!" zuřím a Hiei… ten je… naprosto blahem bez sebe… aspoň byl. Dokud jsem se nevytasila s posledními slovy.
"TY… Ty… udělám z tebe kevab čiči!! Budeš ráda, když tě vůbec uvidí, jak budeš na prach!!!!!!"
"To říká ten pravý!!!! Jsi o… no skoro o hlavu menší jak já. Nemáš na to! A teď tě sto pro… PŘEDBĚHNU!!!!" křičím jak nikdy předtím. A tikám z Kuwabary na Hieiho a nazpět.
"No tak DOST!!!" stopl naši hádku Kuwabara a byl dost vedle… jak se bál toho tunelu.
"Dobrá!" řekneme zase s Hieim nastejno. Postavíme se konečně do pozice: No kdy to konečně odstartuješ?!
"Na místa…" začal pomalu… vy víte, kdo.
"To znám!!! Přeskoč na start!" navrhnu mu a podívám se na svého spoluběžce.
"No jo! POZOR!!!! TEĎ!!!!!!!!!!!!" zařval přímo prvotřídně.
"Jsi v háji!" sekl po mně Hiei a zrychlil. Rozběhnu se za ním *zaspala jsem start* a neplnou rychlostí ho dobíhám. Další dvě minuty běžíme vedle sebe. Lehce se ušklíbnu a dám se do rychlejšího, ale podle mého… stále hrozně pomalého klusu. Bohužel ten černý hajzlík taky neběží naplno…
"Rozluč se s vítězstvím!!!!" špitnu na něj a úšklebek přejde v smích.
"Na to můžeš zapomenout!" odvětí mi na vysvětlenou.
"Co to prosím tě meleš?" ále! Já vím co mele!!! ;)
"Řekl jsem, že na to můžeš zapomenout!!!" křikl již krapet nasraný Hiei.
"Já vím, cos řekl! Nejsem hluchá! To ty nikdy nevnímáš!! Jak to s tebou Kurama a spol mohli vydržet! Je taková škoda, že tě Genkai nezavraždila!! Tokové krásné krve! Jo a mám tě v šachu! Není Kuwabara jediný, kdo neví, že Yukina je tvá sestra?" JO!!! Mám ho…
"Já? A hluchý?? A co se týče Yukiny… jestli to tomu volovi řekneš… jsi mrtvá!!!!!!" zaškrtil mě pohledem: Neopovažuj se!!!!
"A víš, co?! Nažer se prachu, parchante mrňavej!!!" štěkám po něm s mrazivým pocitem. Nějak jsem zapomněla na Katanu… zas se trochu vysunula a nyní začínám cítit nepříjemné mokro na zádech. Ještě, že je ta tma… to by mě Hiei hnal víc a víc, až bychom přeběhli konec vlaku a… no a běželi jsme chvilku ve vzduchu. Pak bychom si to uvědomili a skončily na placku pod vlakem J.
"Heleme se! Jsem před tebou!! Asi jsi vyveden z míry, že je holka lepší co? PRCKU!" rýpnu do něj a s ďábelským úsměvem se ujímám vedení.
"Ty…" co to říká… a do pr… támhle je tunel a tím pádem… na dokončení závodu máme kolem 40-45 vteřin!!! Oba si to počítáme, jak se nám to povede… jsme zhruba… 3 vagony od konce… jo v poho.
"No hele! Ty umíš počítat? A víš, kolik máme času na jeden vagon?" blbá otázka. 45:3=15!
"No jasně! DLOUHÝCH 15 vteřin!" sekl a dohnal mě.
"Blbe!" špitnu a nevnímajíc ho… ne! Tomu nejde odolat! Ksichtí se a o Kataně *jeho jediné holce jakou měl… TA Katana* nemá sebemenší tušení… jak jinak… já toho ukradla! Mohla bych vyprávět J!!
"No hele! Konec a Yusuke tam už čeká!" rýpnu si a hledám jeho udivený pohled- zklamal: Nasadil… ještě… KLIDNĚJŠÍ!!! Zradil!
"To je dobře, protože vyhraji!!!!" rýpl si na oplátku on… ZLEJ!!! OŠKLIVEJ!!! To se malým neŠKODNÝM dívkám nedělá!!!!!!!
"Lalalala!" ignoruji ho a běžím bohužel naplno… ON taky!!!! Né! Nemám šanci! Yusuke mě umučí!!!!!!!
"Konečná rovinka!!! Já ho ještě dám!!!!" říkám si pro sebe NAHLAS. Opětovně po sobě házíme pomyslné blesky a každou vteřinku zrychlujeme. 10 metrů do konce a já si zařídila hezkých 5m náskok. Juhů!!!!! Je konec! Jsem Winner!!!! Já sem Winner!!
"No teda Hiei! Tebe předhonila holka!!!!" posmíval se hned od začátku Yusuke a Kuwabara se k němu přidal.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Adiira Adiira | Web | 7. července 2011 v 19:35 | Reagovat

Voláš Yusuke a myslíš přitom Hieiho? Nějak se ztrácím. Ale hláška Kuwabara pochopil je teda fakt boží. XD :D

2 Adrin Adrin | Web | 7. července 2011 v 20:08 | Reagovat

nevím spletla se mi jména... :-D  :-D

3 Krasivija - povídky Krasivija - povídky | Web | 8. července 2011 v 22:55 | Reagovat

Heieovi zřejmě sklapne.

4 Adrin Adrin | Web | 9. července 2011 v 7:30 | Reagovat

To si piš! bude pěkně vyjukaný! :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama